Ratko Mladić, obránce Srbů s krví na rukou

Ratko Mladić bude na Západě připomínán především jako válečný zločinec. Pro část bosenských Srbů však představoval velitele, který v chaosu rozpadající se Jugoslávie dokázal vybudovat armádu a bránit jejich území, pravoslavnou identitu i právo odmítnout nadvládu Sarajeva. Čelil bosňáckým a chorvatským silám i příchodu zahraničních islamistických bojovníků, jenž dodal původně národnostnímu konfliktu další, náboženský rozměr.

Nebylo by však poctivé tvrdit, že bránil Slovany před cizím živlem. Také bosenští Muslimové jsou převážně jihoslovanského původu. Mladić ve skutečnosti hájil srbský národní a pravoslavný prostor proti bosňáckému politickému a vojenskému projektu. Jeho tragédií a především tragédií jeho obětí bylo, že nedokázal udržet hranici mezi obranou vlastního národa a zločinem proti jinému. Srebrenica, terorizování Sarajeva a násilné vyhánění civilistů z něj učinily člověka pravomocně odsouzeného za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

Mladić proto nebyl pouze karikaturou balkánského řezníka, ale rozhodně ani neposkvrněným národním hrdinou. Byl schopným a odhodlaným obráncem bosenských Srbů, který legitimní obavy svého národa proměnil v nelítostný vojenský projekt. Nakonec překročil hranici, za níž už vlastenectví přestává být omluvou.