Slabý Putin bude nebezpečný Putin

Dlouhé roky Evropa opakovala stejnou pohádku:
"Stačí sankce, ekonomický tlak a Rusko se zlomí."

Jenže geopolitika není instagramový mindfulness workshop. A Vladimir Putin není manažer HR oddělení v Bruselu, který po prvním negativním feedbacku svolá meeting o emocích. Právě naopak. Nejnebezpečnější Rusko nebylo nikdy tehdy, když bylo silné. Nejhorší bylo vždy tehdy, když cítilo slabost, ponížení nebo hrozbu rozpadu. Historie to ukazuje brutálně jasně. Carské Rusko po porážkách tvrdlo. Sovětský svaz v agonii začal být nepředvídatelný. A dnešní Kreml není výjimkou.

Západ si namlouvá, že oslabený Putin znamená automaticky lepší svět. Jenže oslabený autoritář často neustupuje. On eskaluje. Potřebuje ukázat sílu vlastním elitám, armádě i obyčejným Rusům. Potřebuje vytvořit atmosféru obležení. Potřebuje nepřítele. A hlavně potřebuje čas.

Silný lídr si může dovolit pragmatismus. Slabý lídr si často může dovolit už jen chaos. Evropská debata je přitom fascinující ukázkou strategické naivity. Část politiků stále mluví, jako kdyby Rusko bylo standardní evropská země, kterou lze převychovat sérií summitů, grantů a správně zvolených hashtagů. Jenže Rusko je civilizační mocnost s imperiálním myšlením, paranoiou a historickou obsesí z obklíčení.

Největší problém Evropy dnes není jen ruská agrese. Největší problém je evropská mentální slabost. Kontinent, který si odvykl chápat moc, konflikt a odstrašení, začal věřit, že geopolitiku lze nahradit morálním divadlem.

Nelze.

Svět nikdy nebyl bezpečný proto, že existovaly "správné hodnoty". Byl bezpečný tehdy, když existovala rovnováha strachu, síly a respektu. A právě proto může být slabý Putin paradoxně mnohem nebezpečnější než ten sebevědomý. Zraněná velmoc totiž často nekope do míče. Kope do dveří.